Básně

Vodník



U rybníka v stínu vrby sedí vodník Feryna,

Nudou celý otrávený, nasraný jak latrýna.



A že se mu nechtělo jít dnes večer s corou,



že je v lásce soběstačný, ocas honí pazourou.



Říká sobě "musím počkat na tu holku ze mlýna",



s tou si musím zamrdati, holka je jak malina.



A že mám již distribuci dneska všechnu dodánu,



půjdu si teď chvíli lehnout, hupnu na to po ránu.



Ráno raníčko panna vstala, pásku měsíční sobě vzala.



Půjdu matičko k rybíku, vypláchnu sobě čurynu.



Ach nechoď dcero za lekníny, nedělej holka voloviny.



Tam čeká vodník veliký, ten natrhne ti kachlíky!



Nemá dceruška nemá stání, neb jímá jí chuť na mrdání.



V kundě cítí svědění, možná že zlé to znamení!



Sotva prdel sobě smočí, tu jakás ruka po ní skočí.



Za ní se vodník vynoří, chvost ji v kundu ponoří.



Sral na to že je s chloupky a stáhnul ji dolů za chloupky.



Než mohla zařvat na strejce už ho tam měla po vejce.



Jak ti dva při tom hekali tak ryby kolem lekaly.



Žabák jak zřel to mrdání, tak za žabou hnedka uhání.



A když pak vodník domrdal, za kozy pannu pevně vzal



a na svém hustém ohonu stáhl ji k sobě do domu.



Tak na svém loži z leknínu zas do ní pouštěl mrdinu.



Jak zřel to jeden živočich, hned dostal chuť na jeden štych.



Pijavky lezli na raky a praly do nich čůráky.



A starý kapr ve mžiku? Hup přes dva šutry na štiku.



Bělice kurav ceckatá, tahala za kule candáta.



A bez ohledu na bydlo, potápník leze na šidlo.



A když vodníka pustil chtíč, tu otřel svou zelenou tyč,



a panna zcela znavená, hladí si zmrzlá ramena.



Netahej už mě za cecky, skočím si domů pro šprcky,



neb z toho tvého klacana mohla bych dostat fakana.



Di vodník "já tě nepustím" to raději tě 3× ošustím.



Jiného sobě nalezneš a na mě se pak vysereš!



Neboj se pane vodníku, jsem věrná tvému pytlíku,



neb za tvoji násadu, těžko bych našla náhradu.



Pustí ji vodník na krátký čas, s doměnkou, že vrátí se zas.



A aby nevyšel z kondice, tak zatím klátí bělice.



Vylezla panna z jezera, mokrá jak vodní příšera,
hned si to sere ke mlýnu, by viděla svoji maminu.



Sotva, že stane na síni dva hlasy slyší v kuchyni.



Otvírá dveře nesměle, jak když prd leze z prdele.



Matka ohnutá přes necky a stárek ji drží za cecky,



za ní zří práška Frantíka, jak do ní pere culíka.



Prášek než ji tam upíchl, měl ocas jak šnubtychl.



Na stárka jdou zas mrákoty, klacan mu čumí na boty.



Tohle však stárka nasírá, kulky si kváskem natírá



a panna jak to viděla, tu hned ji pipka svrběla.
Na kavalec se natáhla hned si k sobě stárka přitáhla,



lehni si ke mě na slámu a vyser se už na mámu.



Kolem je cítit mrdu puch, když tu na dveře buch buch buch!



Pospěš si čubko zasraná, nebudu čekat do rána.



Já všechny ryby pomrdal, čůrák mi stojí dál a dál.



Já 4× měl poluce, nežli jsem natáhnul onuce.



Seru ti na tvého pinďasa, strč si ho třeba do ESA!
Nechci milovat kaňoura co má zelanýho pinďoura.



Já mám lepší násadu neboť šoustám zezadu.



Tys pro mne hovno společník, neb zelený máš konečník.



Nasrala se vodník ve chvíli, až prdy se v něm vařily



a mocné jejich rachoty roztrhali mu kalhoty.



A v tomto hrozném počasí, změkli hned všechny ocasy



a v tomto hrozném povyku tu rána padla na kliku.



Panna šla honem otevřít a hrůzou mohla hned omdlít.
Dvě věci tu v krvy leží, čůrák zvlášť a koule svěží
 

Protéza

Zemřela babka do pece daná,

protéza po ní zůstala.

I ležela v prachu každičkého rána,

dokud nezrezivěla.

I zželelo se babce po protéze ,

vtělila se do psa a proto pro ní z pece leze,

jen těžko to popsat.

Poznala babka protézu po smradu,

poznala ji a smála se,

měla v hlavě spoustu nápadů,

jak zpět na svět dostat se.

Ó, ty má protézo krásná,

ó, ty protézo rezatá,

už na nebi de tvoří mračna,

byla jsem k tobě krutá.

Na nohu protézu nasadila,

byl to krásný pocit.

Omylem ji zapálila,

a hned ji chtěla hasit.

Voda byla daleko,

protéza ohněm zažehla,

v hrobě není příjemno,

bez protézy žít nemohla
 

Polednice

U popelnice dítě stálo,

z plné síly prdělo.

Kdyby jsi jen, pane bože,

jenom tak nesmrdělo.

V poledne v tom okamžení,

děda přijde z roboty.

Vezme na tě brokovnici,

ustřelí ti palici.

Mlč! Hle husar a kulomet,

tu máš, hrej si s granátem.

Dřív než máma dořekla to,

granát bouchnul za plotem.

A zas do hrozného křiku,

děda dostal průjem.

Pane Bože, to to smrdí!

Děda platí nájem.

Pojď si proň ty polednice,

pojď vem si ho smraďocha.

Ukrad nám dvě brokovnice,

a schoval je do kouta.

Velká, tlustá, špeky samé,

podprsenka dvanáctka,

děda na ni pořád kouká:

Páni, to e nádhera!

Dej sem dědu!

Kriste pane, odpusť

hříchy smraďochovi!

děda stuhl, spadl na zem,

polednice dědu solí.

Ke stolu se plazí tiše,

polednice jako smrad.

Máma hrůzou oběd líže,

děda kouká do blba.

Máma vezme brokovnici,

sestřelí s ní polednici.

A tu ejhle v popelnici,

mlátí dítě polednici.

Polednice vypaří se,

popelnice vybuchne.

A pak k tomu polednice,

ránou dveře zabouchne
 

Balada o prdu


mnozí z nás se za prd stydí

hned je horko obleje

když pustí pšouk mezi lidi

přitom to tak lidské je



ve střevech se cosi vaří

rozlévá se po břichu

prdí všichni mladí staří

hlasitě i potichu



prdí řidič v autobusu

prdí řidič v tramvaji

maratónec prdí v klusu

a lidi mu mávají



i učitel v letním vedru

uprdne si před žákem

a pak smutně pod katedru

zahání puch pijákem



modelka se vzletně nese

a příroda volá

drží to a usere se

až na konci mola



básník to ze sebe mačká

kuchař prdí přes cedník

prdí tlustá prodavačka

i hubený úředník



uprdne se prostě každý

vrah se tváří kysele

když zrovna uprostřed vraždy

vyjde mu pšouk z prdele



myslivci dnes jako kdysi

prdí tajně pod fousy

i baletka za kulisy

sem a tam prd utrousí



číšník když jde kolem stolu

i průvodčí ve vlaku

horolezec na vrcholu

upšoukne si do mraků



na návsi si prdí Valach

Pražák prdí ve skrytu

prdí Bůh a prdí Alláh

prdí i ten Manitou



prdí vědci prdí laici

prdí parta montérů

televizní zpravodajci

honí svůj prd v éteru



uprdne si vprostřed slova

žák pod nosem docenta

prdí Katka Neumannová

i akrobat Valenta



prdí kněz i abatyše

nikomu to nevadí

Vochomůrka prdí tiše

do mechu a kapradí



prdí ten kdo má dost jídla

kdo je dobře nakrmen

prdí Klaus a prdí Špidla

Spiderman i Superman



královstvím se krásně neslo

když prděly princezny

proprděné má své křeslo

i pan doktor Železný



řekl bych že je to celý

co bych vám dál povídal

proč bychom si neprděli



když nám pánbů zdraví dal